Jako každý rok jsou za dveřmi Velikonoce. Velikonoce jsou spojeny s pojmy jako Ježíš a ukřižování, ale také velikonoční zajíček nebo kraslice. Odkud pochází myšlenka, že nám velikonoční zajíček nosí kraslice? Na věc jsme se podívali a vysvětlili jsme to v dnešním blogu.
Velikonoce jsou známé jako křesťanské náboženské svátky. O velikonoční neděli slaví křesťané po celém světě Ježíšovo zmrtvýchvstání. Jak v této souvislosti vznikla věc s velikonočním zajíčkem? Předně je třeba zmínit, že zajíc se znovu a znovu objevuje v jarních zvycích mnoha národů. Králík představuje plodnost a nový život. V křesťanství je zajíc poprvé zmíněn ve čtvrtém století svatým Ambrožem Milánským. Zajíce viděl jako symbol vzkříšení.
A proč slavíme Velikonoce s kraslicemi?
V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti a znovuzrození. V Římě se například na jaře rozdávala barevná vajíčka. Křesťanství přijalo tento zvyk, protože mládě, které se vylíhlo z vajíčka, připomnělo křesťanům vzkříšení Ježíše o Velikonoční neděli.
Vejce se malovala červeně už ve 13. století. Barva měla naznačovat význam vajíček a připomínat prolitou krev Ježíše a tím i jeho obětní smrt na kříži. Ve středověku byla zavedena postní přikázání, která zahrnuje i půst: ve 40 dnech mezi Popeleční středou a Velkým pátkem se praktikovala abstinence. V tomto období, které pro křesťany platí dodnes, se v náboženském středověku vyhýbaly i živočišným produktům – především masu, ale i vejcím. Slepice samozřejmě dál snášely vejce, aby déle vydržely, byly vařeny a barveny slupkou z červené řepy nebo cibule, aby se odlišily od syrových vajec. O staletí později se vajíčka malovala i jinými barvami.
Proč hledáte velikonoční vajíčka?
Odkud tedy pochází zvyk hledat velikonoční vajíčka? To se pravděpodobně vrací k pohanským zvykům. Na počest bohyně jara „Ostary“, která dala oslavám pravděpodobně jméno, se vajíčka rozdávala přátelům a známým. Církev to prý ale zakázala, a proto lidé přišli s nápadem tajně si na Velikonoce dávat obarvená vajíčka: vajíčka tedy schovávali.
A tento zvyk praktikujeme dodnes. I když kromě vajíček schováváme a hledáme i sladkosti a čokoládové zajíčky, stále je oblíbenou tradicí hledat o Velikonocích vajíčka.
Velikonoční svátky
Na závěr bychom rádi přešli k různým velikonočním svátkům.
Zelený čtvrtek:
Podle biblické tradice slavil Ježíš pesach se svými učedníky krátce před svou smrtí. Krátce po této takzvané „poslední večeři“ byl zrazen.
Mimochodem, název Zelený čtvrtek není odvozen od zelené barvy, ale od starohornoněmeckého slova „Grunen“, což znamená plakat.
Velký pátek:
Toto označení je také odvozeno ze starohornoněmeckého slova: „Kara“, což znamená nářek nebo smutek. Velký pátek je prvním ze tří svatých dnů a symbolizuje utrpení a smrt Krista.
Bílá sobota:
Bílá sobota je klidnou sobotou na památku Kristova odpočinku v hrobě. V tento den jsou kostelní zvony tiché a není zde žádná bohoslužba.
Velikonoční neděle:
Ráno na Velikonoční neděli křesťané slaví zmrtvýchvstání Krista. Tradiční velikonoční hon na vajíčka se koná i na Velikonoční neděli.
Velikonoční pondělí:
Velikonoční pondělí připomíná dva učedníky, kteří se toho dne vydali do Emauz. Cestou potkali Ježíše, který se jim konečně zjevil. Poté radostně šířili zprávu o jeho vzkříšení.
Doufáme, že jsme Vám mohli přiblížit velikonoční zvyky a jejich původ a přejeme Vám i vaší rodině Veselé Velikonoce!
